Až vytěžíme poslední zrnko písku?

Odjíždím z Konference Recycling lehce rozpačitá. Těšila jsem se, kam se za 8 let, kdy jsem tu nebyla a plnila mateřské povinnosti, vývoj recyklace SDO (stavebních a demoličních odpadů) posunul. Je to jen můj pocit, že nikam? Mám pocit Déjà vu.

Všichni se ohánějí nefunkční legislativou, legislativci předpisy EU. Proč to v jiných státech EU jde? Proč prostě pokud recykláty ze SDO mají stejnou kvalitu jako přírodní neobnovitelné suroviny, tak proč je tak těžké je využít? Zase ta výmluva na legislativu. Zákon o veřejných zakázkách? Ano, u nás ještě nemá legislativní rámec (proč?), ale zadávací dokumentaci ovlivňuje zadavatel, proč si nedat do podmínky nejen cenu, ale i cirkulární aspekt celé stavby? Prakticky popsáno v článku Adama Gromnice z Ministerstva práce a sociálních věcí v časopise Odpadové fórum 03/2019 nebo se inspirovat u Evropské komise, která na svých webových stránkách publikovala Metodiku – Public Procurement for a Circular Economy.

Ministerstvo obchodu a průmyslu ČR a Česká agentura pro standardizaci nechaly vypracovat Katalog druhotných surovin. Jupííí! Na dotaz, jak ho budou prezentovat, slyšíme jen váhavé: „No nějak ano.“?! Rozhodně stojí za pozornost a kromě stránek www.recyklujmestavby.cz je perfektně popsán v Odpadovém fóru 03/2019.

Když zakladatel burzy druhotných surovin představí www.Cyrkl.cz ozývají se nedůvěřivé komentáře. Nikdo o tom moc neví, nikdo ho skoro nezná, tak to přece nemůže být něco užitečného. Místo, aby se všichni přítomní odborníci semkli a pomohli vychytat mouchy a předejít problémů, jsou skeptičtí.

Zástupce ČIŽP se nám snaží předložit pohled na věc očima kontrolních orgánů. Dodá, že jednu nejmenovanou černou skládku SDO nenařídili odstranit, aby tím nezpůsobili místním obyvatelům další hlukovou a emisní zátěž, když už tu zátěž jednou podstoupili při vzniku nepovolené skládky. To jako vážně?

Po přednášce jistého RNDr., který se přes 40 let zabývá popularizací vědy, chci odejít. Cituji:“ Nás akademiky přece nebude učit nějaká 13 letá dívenka bez vzdělání a ještě naše děti nabádat ke stávkám v době, kdy se mají učit!“ Ano, řeč byla o 16 leté Gretě Thunberg, jejíž jméno je poslední dobou skloňované více než jména top modelek. Kdy byl naposledy mezi dětmi ve škole? Osobně jsem hned jak dcera začala první třídu, udělala prvňákům „workshop“ o třídění a předcházení vzniku odpadů s prvky zerowaste. Děti byly ve škole 2. měsíc, pozornost udržely skoro 2 hodiny. Zapojovaly se, ptaly se, dávaly příklady z domova. Byly nadšené. Tohle je popularizace vědy. Přizpůsobená době, obecenstvu a ne ohánění se tituly.

Další věc, které nerozumím. Proč se stavaři nespojí s VŠ? Každý student bude rád pracovat na smysluplné diplomce nebo disertační práci.  Z dob studí v Dánsku si vybavuji, jak v místním systému vysoké školy spolupracují s konkrétními firmami a dělají diplomky na žádaná témata a rozhodně neskončí jako šedá literatura někde v šuplíku. Vysoké školy mají vybavené laboratoře, stavaři potřebují testy, jestli recykláty dostojí stejné kvality jako přírodní neobnovitelné zdroje. Proč se vše řeší tak odděleně? Nabere to prosím někdy směr synergie?

Trpká pachuť ve mně zůstává … To opravdu musíme vyčkat, až vytěžíme poslední zrnko písku? Pak možná bude pozdě na to chtít se ptát, a co děti? Mají si kde … ŽÍT?!