Lyžování miluji. Lyžuji od svých 3 let a je to sport, kdy jsem to já. Sebevědomě jedu z kopce a užívám si pohyb do každičkého detailu, tetelím se blahem a mám pocit, že letím. Posledních 13 let mi dělaly parťačky super slalomky Rossignolky. Letos nastal čas na změnu. Mimo jiné i proto, že na jednom lednovém „zájezdu“, se mi poslední jízdu odporoučelo vázání. OK, potvrzeno, ale kde začít? Nevím jak Vy, ale já si lyže nekupuji každou sezónu a navíc nestojí 5,50 že? Takže, jak se zorientovat v té záplavě známých i méně známých značek?
Ještě, než jsem se já, totálně neanalytický typ, vrhla na analýzu trhu, ještě ten den, kdy se moje vázání odporoučelo do lyžařských věčných lovišť, na mě na FB náhodou, haha jako fakt náhodou?! Vykoukly posty dvou kamarádek. Vůbec se neznají a obě lyže značky LUSTI. Co to je? Já, rodilá Ústečanda, jsem navíc měla tendenci číst USTI 😛 Už jsem je na svahu zahlédla, nikdy ale neověřovala, co jsou zač. Nalistovala jsem tedy na http://www.lusti.cz/ a ejhle, lyže příběhem. Kdo mě zná trochu déle, ví, jak miluji „věci s příběhem“. Ano, posledních pár let jsem tak trochu patriot země České. Ne, že bych byla zrovna hrdá na to, kam nás to naše „vedení“ vede, ale fandím lidem, tady u nás doma, kteří jsou schopní. A i přes všechny byrokratické nástrahy a své neúspěchy to nevzdávají a jdou si za svým snem. A při té příležitosti budují nebo vyrábějí něco skvělého a hlavně kvalitního. A to já moc ráda podpořím. Ať už jsou to modely na Dyzajn Marketu, butiky á la TAKKAM až po ty lyže.
Další vtipnou „náhodou“ bylo, že mi kámoška hned dohodila kontakt na pražského prodejce lyží Lusti – http://www.satrapa-ski.cz/ A když jsem si přečetla jeho příběh a navíc zjistila, že otvírací doba je po dohodě de facto kdykoliv, bylo jasné, co a kde budu testovat. Musím říct, že majitel Honza Satrapa, mě dostal svým přístupem. Věcný, vstřícný, vtipný a profesionální. Člověk na svém místě, který ví, co dělá a proč to dělá. Po křížovém výslechu a palbě zvídavých otázek: jak lyžuji, jak často, kolik lidí mě předjede, kolik vážím tssss 😉 a co by doporučil můj profík taťka atd., mi vybral super lyže. Mimochodem, ideální je si přinést natočené video vlastní jízdy. Já však jako správná matka, mám videa jen dětí 😀 Vybrané lyže mi půjčil (v rámci půjčovny) na víkend a po víkendu jsem měla jasno. Navíc jsem měla slíbeno, že pokud by to i tak bylo šlápnutí vedle, tak to nějak vymyslíme. Naštěstí nebylo třeba. Jo a holkám, doporučuji jeho článek „Lyže, které doporučujeme pro ženy“ jeho úvodní věta:“ Záměrně zde neužívám výraz dámská lyže, protože se obávám, že by teď většina z vás ani nedočetla větu….“ mě fakt pobavila, protože na mě prostě sedí. Mimochodem, mají lyže i pro dámičky. A vy, které mezi ně patříte, se za to vůbec nestyďte. Jak jsem psala v mém narozeninovém přání, ať je každý sám sebou 😉 i na lyžích.
A pro znalce pár technických – vyhrály u mě PC 77 – rádius 11,3 m při 156 cm, 77 cm pod vázáním. Konstrukce Sandwichová, dřevěné jádro, 2 pláty titanal.
A tak přátelé, já si užívám novou dimenzi lyžování. Fakt mě to hodně ba. Teď zase o kousek víc, i když si tu toho občas hnu zádama, že? Díky všem, kteří mi na nové parťačky přispěli (vy víte kdo) a velké díky mojí mámě a tátovi, že mě k lyžování přivedli, pořádně mě to naučili a dávali spousty příležitostí trénovat …
Mimochodem, víte jaký je rozdíl mezi ručně a strojově dělanými lyžemi? Tak schválně, pište Vaše názory 😉 Já to nevěděla, ale díky Honzovi Satrapovi už to vím.
A to bych nebyla já, abych se nezeptala. Víte, kam s použitými lyžemi? Ha! Chvíli jsem i já váhala, ale zaručený tip najdete tady
Leave A Reply