#DĚKUJIŽEMŮŽEME

V doznívajícím svátečním dni se plná emocí zastavuji a vzpomínám. Před 30 lety jsem vůbec netušila, co se děje, nikdo nám pořádně nic neřekl, nikdo nevěděl, co je a co bude. Pro nás, Husákovy děti, kteří jsme pocítily velký vliv našich rodičů, vychovaných za totality, to byla opravdu jízda na horské dráze. 

Nikdy jsem si nepřišla jako „echt“ průkopník, ale s odstupem těch 30 let si uvědomuji, že vlivem porevolučních otevřených možností, jsem tak nějak vždycky do něčeho „náhodou vplula“. A vlastně jsem průkopníkem v mnoha směrech byla a stále jsem.  Byla jsem v historicky prvním ročníku víceletého gymnázia, na vysoké pak jednou z 12 Amazonek, které rozjížděly obor „Odpady a jejich využití“. Ve čtvrťáku jsem byla mezi trojicí statečných, kteří vyrazili na semestr do neprozkoumaného Dánska a pak jako první hostující profesorka na střední škole v Barceloně. Mezi prvními jsem nosila kontaktní čočky a dost pravděpodobně jsem byla první Sales Director Mary Kay s doktorátem. Mimochodem, určitě jsem byla první doktorandka z ČZU na FD ČVUT s růžově svázanou disertací na téma „Problematika stavebních a demoličních odpadů z liniových staveb“. V PVK (Pražských vodovodech a kanalizacích) pak jako první začala psát EKO sloupek a zrušila pitný režim v PET lahvích … a proč ne!   

Máme tolik možností a příležitostí! A já za ně děkuji. Jen si čím dál víc uvědomuji, že spoustě lidem se za těch 30 let zakalil zrak a dívají se jen omezenou optikou na současný život kolem nás. Padají hesla jako svoboda a demokracie, slova skloňovaná na každém rohu. Jen ruku v ruce s ní, jdou však i zodpovědnost a respekt. A ne každý si to uvědomuje. Papír snese všechno. Na plakátech se báječně vyjímající hesla, ale co bude dál? Teď je to jen a jen na každém jednom z nás, jak to pojmeme. Věřím, že snahou všech, kteří žít v zemi, za kterou se není třeba stydět, je vrátit mezi lidi hodnoty jako etika, čestnost, morální zásady, ať nejsou jen prázdnými výkřiky do tmy beznaděje a zidealizovaných vzpomínek.  Ať jsou našimi hodnotami dál a dál a dostanou se i do politiky, ať můžeme být hrdí na svůj národ a na ty, kteří ho vedou dopředu.     

Protože #DĚKUJIŽEMŮŽEME dělat, co nás baví, cestovat, studovat, podnikat, volit si délku mateřské, lyžovat v Alpách, ale i mluvit a psát ….

Ano i psát, a proto přicházím, symbolicky právě dnes, s kůží na trh a představuji Vám svoje „třetí mimino“. Troufnu si říct, že tento porod byl z těch tří nejtěžší. Představuji Vám, svůj fungl nový blog #MyšíÚhelNadhledu. Jsem fakt moc šťastná, že jsem to konečně zrealizovala, a hlavně jsem strašně moc (já vím, strašně moc se neříká …), ale já jsem fakt strašně moc zvědavá, co Vy na to.

Děkuji všem, kteří mě v psaní podporujete, povzbuzujete, protože bez Vás, bych tu odvahu nesebrala. Zachovejte mi prosím přízeň, sdílejte, komentujte, bavte se.

A vděčně #DĚKUJIŽEMŮŽEME

Jani Myška